Střevo a mozek jsou propojené obousměrným nervovým spojením. Střeva tak můžou mít vliv na stres, úzkost, depresi.
Průjem, zácpa a deprese
To, že nerovnováha střevního mikrobiomu způsobuje například průjmy a nemoci trávicího systému, víme všichni. Je to takový nejčastější postih. Méně lidí ale ví, že disbióza (narušení mikrobiomu) může přispět i k psychickým onemocněním.
DEPRESE
Spojení mikrobioty a deprese bylo dokázáno v řadě studií. Lidští pacienti trpící depresí i depresivní laboratorní zvířata mají obecně chudší mikrobiom, než jejich zdravé protějšky. Transplantace (přenesení fekálií z jedné myšky do druhé) mikrobiomu od depresivních pacientů vede k rozvoji deprese u laboratorních zvířat.
Dalšé studie prokázaly zvýšené riziko depresí a dalších mentálních poruch u pacientů, jejichž mikrobiota byla narušena antibiotiky, chronickým stresem nebo špatnou stravou.
Naopak obnova přirozené mikrobioty pomocí probiotik, prebiotik, zdravé stravy nebo transplantace fekální hmoty od zdravého dárce vedla ve více studiích ke zlepšení kognitivních schopností a zlepšení depresí.
V případě probiotik, živých mikrobiálních kultur s léčivými účinky, byl navržen termín psychobiotika. ! Antidepresiva řeší vlastní onemocnění ale ne příčinu. Tou bývá mimo jiné snížený počet laktobacilů. !
ÚZKOST
Pocit stresu a úzkosti je svázáný se střevy. Naše tělo odpovídá na stres přepnutím do módu bojuj nebo uteč. Zrychlí se tep, zvýší se hladina kortizolu. Po skončení stresové situace se vše rychle vrací k normálu a nedochází tak k žádnému poškození organismu. Problémem ale je, pokud jsme ve stresu stále. Tělo je tak do tohoto módu přepnuté furt. Nedokáže totiž rozlišit mezi fyzickým a duševním stresem a reaguje proto stejně, jako když před nás skočí medvěd– snaží se bojovat proti stresu. Tento setrvalý stav pak vytvoří zánět, který je příčinou několika nemocí. Zdravý mikrobiom ve střevech dokáže zánětlivou reakci usměrnit a stejně jako u deprese tak snižuje i pocit úzkosti a stresu
SEROTONIN – HORMON ŠTĚSTÍ
Jeho nedostatek způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů, způsobuje tak změny nálady, celkovou depresi, případně poruchy spánku, podrážděnost až agresivitu. Některé serotoninové receptory se mohou stát příčinou vzniku migrény
Serotoninové receptory jsou po celém mozku, kde fungují jako neurotransmitery – posílají signály z jedné oblasti mozku do druhé. Většina serotoninu přítomného v lidském těle se ale nachází ve střevě. Serotonin tu ovlivňuje trávení, chuť k jídlu, absorbci živin, náladu i paměť. Pouhé 2 % serotoninu jsou v mozku, zatímco 95 % se vyskytuje a vzniká ve střevě!
ZAJÍMAVOST
NÁHLÁ ZMĚNA CHOVÁNÍ ?
Může se jednat o TOXOPLAZMÓZU, prvoka, který je v těle myši a ovlivňuje její přirozené chování. Myš nakažená toxoplazmózou je méně opatrná, láká ji ,řekněme, nebezpečí, táhne ji to ke kočce, voní ji kočičí moč. Toxoplazmóza totiž potřebuje dokončit vývoj pouze v těle kočky. Myš se nechá v podstatě dobrovolně sníst.
Až dokončí prvok svůj vývoj, kočka si jako každý den dojde na toaletu a pokud máte smůlu, nechá vám to na zahrádce v zelenině. Pokud člověk sní zeleninu kontaminovanou trusem nebo močí a toxoplazmóza se u něj rozvine, může očekávat změnu v chování. Dalšími zdroji je syrové či nedovařené maso.
ROZDÍLY MEZI MUŽI A ŽENAMI
Příznaky jsou nižší pozornost, s čímž jsou spojeny třeba častější dopravní nehody (zhruba 2,7krát větší pravděpodobnost), ženy bývají více promiskuitní a mají větší pravděpodobnost, že se jim narodí syn. Nakažení muži jsou víc podezřívaví, ženy méně, muži jsou méně vřelí, společenští, otevření, ženy naopak více. Nakažení muži neradi dodržují jakákoli pravidla a třeba společenské normy, ženy naopak. Nakažené ženy jsou parádivější, muži naopak o svůj zevnějšek dbají méně.
ZLEPŠENÍ MIRKOBIOMU MŮŽETE DOPOMOCI VÝŽOVOVÝM DOPLŇKEM PROBIO OD ČESKÉ FIRMY HARMONELO
Pokud vás trápí velké obtíže, na základě Mikrobiom testu, vám můžeme doporučit konkrétní produkty a jejich dávkování.
PRO VÍCE INFORMACÍ SE NEVÁHEJTE OZVAT
Zdroj:// https://draxe.com/health/gut-brain-connection/
